Pagina:Odissea (Morino).djvu/49

Da Wikisource.

odissea i - vv. 290-330 49

δῶρον ἔχων ἐπὶ νῆα κίῃς, χαίρων ἐνὶ θυμῷ,
τιμῆεν, μάλα καλόν, ὅ τοι κειμήλιον ἔσται1
ἐξ ἐμεῦ, οἷα φίλοι ξεῖνοι ξείνοισι διδοῦσι.»
     τὸν δ᾽ ἠμείβετ᾽ ἔπειτα θεά, γλαυκῶπις Ἀθήνη·
«μή μ᾽ ἔτι νῦν κατέρυκε, λιλαιόμενόν περ ὁδοῖο. 315
δῶρον δ᾽, ὅττι κέ μοι δοῦναι φίλον ἦτορ ἀνώγῃ,2
αὖτις ἀνερχομένῳ δόμεναι οἰκόνδε φέρεσθαι,3
καὶ μάλα καλὸν ἑλών· σοὶ δ᾽ ἄξιον ἔσται ἀμοιβῆς».4
ἡ μὲν ἄρ᾽ ὧς εἰποῦσ᾽ ἀπέβη γλαυκῶπις Ἀθήνη,
ὄρνις δ᾽ ὣς ἀνόπαια διέπτατο· τῷ δ᾽ ἐνὶ θυμῷ5 320
θῆκε μένος καὶ θάρσος, ὑπέμνησέν τέ ἑ πατρὸς6
μᾶλλον ἔτ᾽ ἢ τὸ πάροιθεν. ὁ δὲ φρεσὶν ᾗσι νοήσας7
θάμβησεν κατὰ θυμόν· ὀίσατο γὰρ θεὸν εἶναι.8
αὐτίκα δὲ μνηστῆρας ἐπῴχετο ἰσόθεος φώς.9
     τοῖσι δ᾽ ἀοιδὸς ἄειδε περικλυτός, οἱ δὲ σιωπῇ10 325
εἵατ᾽ ἀκούοντες· ὁ δ᾽ Ἀχαιῶν νόστον ἄειδεν11
λυγρόν, ὃν ἐκ Τροίης ἐπετείλατο Παλλὰς Ἀθήνη.
τοῦ δ᾽ ὑπερωιόθεν φρεσὶ σύνθετο θέσπιν ἀοιδὴν12
κούρη Ἰκαρίοιο περίφρων Πηνελόπεια·
κλίμακα δ᾽ ὑψηλὴν κατεβήσετο οἷο δόμοιο, 330

  1. 312. κειμήλιον (κεῖμαι): anche noi diciamo cimelio un oggetto molto prezioso.
  2. 316. ὅττι κέ: quale che sia.
  3. 317. αὖτις ἀνερχομένῳ: redeunti mihi. — δόμεναι = δοῦναι, con valore d’imperat.
  4. 318. καί μάλα καλόν: par qui di vedere il fine sorriso della dea. — ἄξιον.... ἀμοιβῆς: degno di contraccambio.
  5. 320. ἀνοπαῖα: pl. n. con valore di avv. = in alto; secondo altri, come aquila, e in tal caso sarebbe sinonimo di φήνη aquila marina (Aristarco); altri, leggendo ἀν’ ὀπαῖα, «pel foro del camino»; ma non è possibile precisare.
  6. 321. μένος καὶ θάρσος: forza e fiducia in sè. — ὑπέμνησεν: memorem fecit; ἑ = ipsum.
  7. 322. νοήσας...: «avendo tutto osservato nella sua mente».
  8. 323. οἴσατο (οἴομαι): intellexit.
  9. 324. φώς, l’eroe: distingui da τὸ φῶς (φάος).
  10. 325. Telemaco fra i Proci: ecco la terza parte del libro. Telemaco, al contatto della divinità, s’è trasformato, è divenuto ἰσόθεος φώς; prima, dinanzi allo scempio prepotente dei Proci, fremeva e taceva; ora li affronta, parla alto e forte a essi e alla madre, si sente di rappresentare l’autorità paterna, di essere il padrone della casa. — ἀοιδός: Femio. — τοῖσι, dat. locativo: fra essi o quivi.
  11. 326. εἵατο, da ἧμαι, impft. 3a plurale.
  12. 328. τοῦ: eius, avvicinalo a ἀοιδήν. — ὑπερωιόθεν, col suff. di moto da luogo: dal piano superiore, dove spesso era l’appartamento delle donne. — φρεσὶ σύνθετο: mente percepit.