Pagina:Decurtins - Rätoromanische chrestomathie, IV.djvu/689

Da Wikisource.
Jump to navigation Jump to search


e nova 681 Enzenna de l' Inklusiun — /: :/ — (: :) — ( ) — quæl' enzenna vegn mæssa pær dar d' entelir in sentimen denter la struktura ded auters sentimens en il qual auda bòka veramein denter il kontekst de tshæls sentimens; pær eksempel: Gl on 1804. æi Napoleon Bonaparte, de naziun in Korsikan /: a nus stat bòka tier d' interquerir vengonzamein :/ … vegnius 5 enkoronaus a Paris de Papa Pius, ils siat de quæst nom, sko Inperadur de la Republika de Frontsha, e gl on 1805 /: uardai tgæi ventira? :/ sko Reg de la Republica Cisalpina. [p. 89] Kou dat a mi grad la kashiun de mæter a plema l' enzenna de la smervæglaziun — ḉ — 10 Sesmerveglar æi klaramein distinguiu d' il klamar, quæstionar, e suspirar, ed iou me smervægla, k' ils Omens literai han tralashau l' enzenna ded in afækt ashi enkonoshent e frequent. Gl eksempel de quælla verifikaziun … stat ual ent igl eksempel sura dau: Uarda tgæi ventira ḉ Lou æra ne suspirau, ne klamau, ne quæstionau, sonder solætamein sesmærvæglau 15 de la ventira de Bonaparte, sko de naziun korsikana, e familia kòmina. L' enzenna de la kontinuaziun, e kalada de la kontinuaziun relatada. … Enzenna de la relaziun va avon, suenter vegn quælla de la kontinuaziun … de la relaziun, e suenter quæla, quæla de la kalada, k' æi la medæma, de la kontinuaziun. Eksempel: Moises skrive enten siu kòdesh 20 de la generaziun kapetel 10: en quæsta moda: Quæst æi la generaziun d' ils figls de Noe, nomnadamein: „Sem, Cham, e Japhet . . . . Sem, k' æra Bab de tots ils figls de Heber, ed il frar vegl de Japhet, schendrav' æra … figlelonza, e quæls afons de Sem æran: Ælam, Assur, Arphaksad, Lud, ed Aram . . . . Lur habitaziuns sestendævan ora de Messa daven, tok k' in 25 vegn a Sephar tier il Quolm viers orient“. Quæl' enzenna vegn pia nodada ashia — „ — Ina part mæten quæl' enzenna bòka mo denter, ed a la fin, æ d' entshata; mo quæi, quit [p. 90] iou k' æi sei bòka necæssari. L' enzenna de la Devokalaziun — ' — quæla vegn aplikada pær dar 30 d' entelir, k' æi pær facilitar l' ekspræssiun, sæi shau ora in vokal. Eksempel: ælla fa d' onda, stagl dir. In podæss æra dir: ella fa ded onda, ælla fa de Onda. D' ils stagl: de ils — al bab, stagl: a gli bab; mo en quæst davos eksempel vegn bòka mæss l' enzenna. ku' l, stagl: kun il, po vegnir mæss, ne ka nu. L' enzenna de la Spartiziun — „ — vegn mæssa denter, pær spartar 35 plaids, selbas, e sentimens. Pær sparter plaids, kur ke quæls konsisten en dus: tagla„ brastgas, shigenta„ mauns — tagla „krapa & pær sparter las selbas: mal„ ruasseivladat &; pær sparter sentimens: la buna demanonza„ teidla ti„ æi la klaræzia de las vertits. Gl æi veramein enzenna tudæstga e de meins usit. 40

-692-