L'Orco

Da Wikisource.
Jan Batista Alton

O L'Orco Intestazione 11 marzo 2016 50% Da definire

EPUB silk icon.svg EPUB  Mobi icon.svg MOBI  Pdf by mimooh.svg PDF  Farm-Fresh file extension rtf.png RTF  Text-txt.svg TXT

Nuvola apps bookcase.svg Questo testo fa parte della raccolta Rimes Ladines <poem> Bëgn tért chantâi tʼ na bèla compagnía Dʼ mitans ladínes fínes tʼ lʼ ostërī́a Quě fége confin tra nòs Ladins e quī Dʼ lā fóra quʼ gian orèssa fa důtʼ matʼ Quiš tanʼ dʼ Ladins con sů debítʼ ed atʼ; Dal bèl quʼ ël fóva iló nʼ lasciáven dʼ ri!

Inant mesâi chamó mě trapinè Vérs San Martin, scʼ iʼ orô mě strascinè Bèl plan a chasa, bëgn quě důtʼ me dige, Quʼ ël fòssa miche sté iló per lʼ Orco e l báo Quě quirʼ dʼ mené itʼ la půra gënt da bráo, Scʼ ël nʼ è dě quī quě gi dě noet deçíge.

Qui mai credès al báo? pensâi tra mé; Per quëš bèl snèl fageóvi cont per dé

pagina:16 Alʼ ostí quël quʼ iʼ â spenů, men vadʼ spó inant Bèl plan invérs Longièga zënza val Destůrb e zënza dʼ inconté n chaval, Colʼ oedl a téra e nʼ charʼ no dô no dant.

Longièga è lonce da Picolìn n pů plů Quě nʼ òra; bósc èl dlonc, dʼ inrè na flu̥, Da vigni pért sòt strada e sůra sů; Mèşʼ òra sů spò jů tan dī, quʼ ël è N spavënt, condůge la strada; bëgn daidè Savèssa qui quʼ lʼ orèssa fa prò l rů.

Con mī pensírz şëgn gívi inant per l bósc Bèl dërt e zënza ciancanté; nʼ aorósc Parôl quě gnis comé saltan insciquʼ Ëi fége a dë́rta e ciámpa zënza avë́i Val tëma quʼ iů l pestèssa sòt; n famëi Parôl dě të́ma plëgn per n dër gran scic.


pagina:17 In mèz al bósc olá quʼ ël è na crůge — Segů na gran mervo̊ia tʼ tè bůr lůš — Devë́nta quël aorósc na cógora, Quě sálta con šešůr teríbl ia e ca Per strada dlon bolan insciquʼ zacá Mʼ orès fa tëma dʼ quī quʼ gian të́sora.

Avísa insciquʼ an vèga l vënt gonót Fagean rodé tě strada l stůp, spó tʼ n bót Va důt in fům quʼ vignůn digès quʼ ël fòs Na níora, no atramë́nter róda şëgn Incër mi corp la bála e dà bůr sëgn Per ůn quʼ è scialdi rī e nʼ ó èster pròs.

Inscí quʼ an tira n salt, scʼ an pësta sů Na bisca, sálti ʼ chʼ iů sů in alt sperdů Dal movimënt quʼ fageô la bála cër Mī piš saltan dě sòt, dě sůra sů, Da vígni pért; quʼ iʼ fòssa sté mordů Podóven crëie e segů no půc mo dër.


pagina:18 Telʼ ária sálti şëgn ten iáde e sòt Mī půri piš, quʼ parova dě fůc dal blòt Sperdů quʼ iʼ mʼ áva, vèghi quël malán Quʼ devënta n bèl chaval bèl blanc, sůl chè Bèl fòsc insciquʼ charbon e sůl spinè Na striscia bru̥ma, dlonc dě bèl polán.

Mai nʼ ávi odů crësce val tan snèl quě quël Chaval; da n mʼ nůt alʼ ater vèghi, quʼ ël Devë́nta trés plů gran; ten cůrt âl piè Lʼ altë́za dʼ Půtia quʼ nʼ è mia no tan pice, Da vigni pért odóvi sůra i pice, Dal ciůrn quʼ iʼ fô minávi dʼ èster tʼ Giè.

„Comé gni më́ses”, dige şëgn quël rozon; „Mo sapʼ s, mi jon, iʼ nʼ son degůn manşon; Per quëš sta zënza të́ma, dʼ mal ně tʼ pól Soçèdʼ, mo chára bëgn e sta bèl quīt Sůn mi spinè; ʼchi lʼ oedl tigní bëgn fit Mesèsses vérs la pért quě sʼ òce mi cól.”


pagina:19 Stimè stimâi dër gian alʼ Orco quan Quʼ iʼ odô quʼ ël fô tan pròs scebë́gn quʼ malán; Tʼ les tlínes l pëii, mě tëgnʼ dër strënt pró l cól Charʼ dan dal důt dě ně tomé jů dʼ ël Per nʼ èster sůl momë́nt inscíquʼ n pavë́l Frachè, scě n rī pice můt tʼ la man sel tólʼ.

Quʼ ël fòs gnůt mat paróvel şëgn a mi, Falé falável půc quʼ ël nʼ mʼ gnis da ri, Davía quʼ iʼ l vèghʼ rodan incër ël ia Tan snèl quʼ ël ê n spavënt; tremé tremâl insciquʼ na fo̊ia; quʼ ël soçedès val mal Temôi con bona rʼ jon e priâ a María.

Dô quʼ ël â fat n valgůnes ródes, val Tan snèl quʼ an nʼ pó sʼ imaginè per val

pagina:20 Dʼ Badia a sporòm quě důt paróva n fu̥m, Sʼ arquita sů na mont corída dʼ nëi, Sě jèta a téra e lèca dala sëi La nëi, no plan mo inscíquʼ i chans a slům.

Palsé quʼ ël áva asá sě lévʼ l impé, Scomë́ncia a rajoné digean: „Chèz quʼ è Quiló cër ia tan lonce e lérc quě tʼ pós Odëi colʼ oedl è tó, scʼ tʼ ós virʼ comé; Tʼ n palaz tě menarái, serví da ré Serás da mīs mitans tě důt chèz quʼ tʼ ós.”

O gran mervo̊ia dʼ quël quʼ iʼ odô tan bëgn, Scebëgn quʼ ël ê důt noet; sůl cīl serëgn Odóvi bèl sorëdl quě sdlóminâ Con důta bʼ lëza, sòt me jů bī pra, Pastůres, champ e bóscʼ bī granʼ in tra, Da vígni pért tan lonce quě lʼ oedl tirâ.


pagina:21 Tenté fôi scialdi e zënza dī pensé Damáni chi quʼ iʼ më́sa fa per té Bī paíš pensan con bona rʼ jon quʼ ël nʼ dès Tan dʼ béles róbes dʼ ban a mé quʼ nin gī Nët nia. “Tó córp e lʼ anima òi quʼ sī mī”, Respògnel tóš, damána spó scʼ iʼ orès.

“Mi bèl chaval, odëi tó régno gian Orèssi, tůs mitans inche zënza ingian Quʼ è sʼ gů dër bèles; troep mʼ incrëscel, quʼ tʼ ós Da mé n pů mása; pë́nsa chi quʼ tʼ as dit: La sòma è mása grana quʼ tʼ ós per fit; Fa condizions bëgn troep plů lʼ şíres pós.”

„Sté më́si a quël quʼ iʼ a dit”, respògnʼ quël diáo, — Conësce conʼ scióvi şëgn quʼ ël fóva bráo —,

pagina:22 “Del rèst sërás contë́nt dě queš barát; Chèz quʼ tʼ ós avëi tě dái dër gian, sī şëgn O quan quʼ tó córp plů tért ně dà plů sëgn; Per quëš nʼ orëi pensé, quě tʼ fòsses mat.”

„Quʼ iʼ sī n gran mat e fége da mat, co mai L podèssi nʼ ghé? mo iʼ crëie quʼ vignůn datrai Sī mat, quës troep quël manco, donca bría Ně nʼ ai dě mĕ dodé, mo quël tʼ òi dí, Quʼ iʼ nʼ son tan mat da vënʼ la róba dʼ Dī Quʼ iʼ nʼ ès spó in lʼ ater mon n momë́nt na tría.”

“Consiè per sòl tó bëgn mě pél quʼ iʼ tʼ aiʼ; Scě nʼ tʼ ós gni a bònes, tóli nʼ ater tai, La fórza adóri e chi quʼ tʼ ós fa comé, Půr stë́nta quʼ tʼ ès, orons bëgn gian odëi; Chamó porvé ně nʼ as e nʼ pós savëi, Tan grana quʼ sī mia fórza contra té.”

Fení quʼ ël â dě dí queš tan, da nu̥ Mě saltel sòt les giámes; iů dʼ mě mu̥

pagina:23 Nʼ ai plů dʼ la orèla e charʼ solmë́nter dʼ sté Bëgn frëm për të́ma quʼ iʼ nʼ tomèssa jů; E restèssa mórt sůl còlp sciorè tʼ val rů; Quël iadʼ pensávi bëgn segů dʼ resté.

Quʼ ël gis comé tʼ lʼ infér credóvi şëgn, — Solmë́nter quëš chamó mě fôl dʼ bošëgn — Iʼ odóva co quʼ ël sporomáva snèl Inscíquʼ na saíta dlonc per monz e valz; Credů ně nʼ èssi mai quʼ ël fòs tan falz Per èster a i charé n chaval tan bèl.

Tandī quʼ ël fòs salté n podèssi dí, Quʼ ël fòssa scialdi tért odôn dal di, Quě gnī bèl plan da inso̊m dʼ i crëp e pice; Iló ten iade aldívi l sòn, scebëgn Quʼ da lonce, dʼ champána quʼ déva a gënt şëgn l sëgn Dʼ dí lʼ Ai Maria lascian da pért i vice.

Apë́na aldîn quël sòn que mi chaval Inscíquʼ ël fòssa sprigorè tʼ na val

pagina:24 Bëgn bása tira n salt, scomë́ncia snèl A tremoré per důt só córp, quʼ an ès Minè quʼ ël èssa frëit, scebëgn quʼ ël soiès E fòssa důt in gòta e bel morgèl.

Chi quʼ fòssa spó dʼ mé půr nascë́nt Ně sai ves dí; quʼ iʼ son dal gran spavë́nt Gnůt fóra dʼ mé e tomè da nèscia ma Mě rʼ córdi; fůc mě sal dʼ avëi traodů́; Půc dô mě sònsi tan da n bót sperdú Quʼ iʼ son rʼ vegnú pró l Crist o n půc ia dʼ lá.