L' Bracon

Da Wikisource.
Jump to navigation Jump to search
ladino

Jan Batista Alton L' Bracon Intestazione 14 marzo 2016 50% Da definire

EPUB silk icon.svg EPUB  Mobi icon.svg MOBI  Pdf by mimooh.svg PDF  Farm-Fresh file extension rtf.png RTF  Text-txt.svg TXT

Nuvola apps bookcase.svg Questo testo fa parte della raccolta Rimes Ladines


Quël jo̊n qui mai pól èster? Plëgn
Dʼ pensírz sʼ en val dal bèl chastèl
Col chè bèl bas; conësce al sëgn
L podès quʼ ël a sůn só chapèl.

Francë́sc dě Brac sʼ en vëgnʼ da sůa
Crestiána bèla e pròsa plů
Quʼ vignʼ átra můta; dī tě stůa
Con ëla sʼ al dʼ vertí bèl sů.

Dai crëp odôn gnan lʼ alba jů
Bèl plan con rī signal, quʼ an dès
Dô tůt comiè pasé spó l rů
Bèl snèl denan quʼ valgůnʼ odès.

La sciòra l láscia gi, no gian
Mo dër ingiért pʼ r avëi la noet
Denant somiè quě bůr ingian
Aspèta Franzl dal bèl aspèt.

L Bracòn dʼ corágio plëgn dà n baš
A sůa crestiána zënza mëtʼ
A vérda a só bradlè; dòi saš
Spò i dal dʼ gran prige ten pice arquët.

Dan Tragonanzes stal con sů
Pensírz e chára e chára şëgn.
Da vigni pért quan sů quan jů,
Mo důt incë́r i da rī sëgn.

Dann dʼ ël na rísa sòta tan
Quʼ lʼ infér, inche lérgia asá quě mai
N chavál nʼ podès sʼ salvé sbalzan
Sůra ia schèquʼ tʼ átri lůš datrái.

Dě mèz fô l pont quʼ ël â pasé
Chamó da půc tel gni da San

pagina:26
Vighil; mo l chè dʼ apë́na alzé
Savôl qui quʼ ès fat quël malán:

No lonce da iló odôl tʼ la val
Sòt ël na squira dʼ sbiri gnan
Con pè leşír insciquʼ a n bal
Vérs ël chantan e dlon cigan.

Apë́na fôi da lonce chamó
Tan lonce quě tíra n stlóp dër bon,
Quě l cavalír pensan al no
E al scè sě rʼ córda dʼ la prešon.

Denanquʼ a traditor Bracon
Sě rëndʼ, gërál noš Gader sů
Per Pláies inquina sů Chaolon,
Degůn Bracon nʼ sʼ a mai temů.

“Tó sů con quiš lʼ orèssi gian”
Tra dʼ ël sě pënsʼ l „ma dër quʼ ëi fòs
Inscíquʼ iů instës son zënza ingian,
Bon cavalír e dër bèl pròs.

Chi mai digèssa mia Maria?
Segů lʼ amor perdèsla a mé,
Scʼ iʼ dès la libertè per nia,
Solmë́nter per sciampé a n pice mé.”

Pasá per l chè tan snèl quʼ na lu̥m
Pensírz dʼ sta sórt al prëš olté
L chavál quě důt dal snèl va in fu̥m,
N menůt sě frëmʼ l per bëgn scolté.

Les ůge dʼ i sbiri pól aldí
Del důt dʼ impró, segůš bèl şëgn
Dʼ la vë́nta sůra nʼ òm tradí
Quʼ savóva fa solmë́nter bëgn.

Sëgn vë́gni dlon saltan minan
Dʼ lʼ avëi tan quʼ piè, mo in quël momë́nt
Noš bráo Bracon a Dī pensan
E a sůa Maria ně pé quě l vënt;

Ël jóra sʼ gů dʼ la mórt, mo dʼ mórt
Onésta; l pròs chaval revè
Sůn spòna, olá quʼ la mórt só pórt
Oróva, sě vërge sprigorè.

Chamó nʼ oltáda i më́sel dé,
Çesé n vint váreš per avëi
Plů sbònf per salt mortal; da ré
Sʼ astilʼ l e sa ʼchi şëgn sʼ fa odëi.

Con fórza tan tremènda dàl
Dʼ i sprons a só chaval quě l sanc
Degòre inscíquʼ datrái dô n bal
Vëgnʼ jů l soiůs a n můt dër stanc.

L chavál sentí quʼ ël áva i sprons
Sòt itʼ, sě mëte a sporomé
Quël tan quʼ ël pó sůn quī crepons,
L Bracon ně sa ʼchi şëgn nʼ tremé.

Sůl ůrt dʼ la rísa sent l chaval
Tel vë́nter nʼ ater iadʼ i férz,

Sʼ imponta e tira n salt, quě n tal
Nʼ a odů mai dʼ gůn da dʼ gůnes pérz.

Arjont è lʼ ater ůrt, mo ma
Coi piš quʼ è dant, in jů pican
Odôn quī dô, quʼ ël nʼ áva asá
Per sʼ delibrè da quël malan.

Salvé sě vèga l bráo Bracon,
Salvé per grazia dʼ Dī da mórt
Segůda, salf da ría prešon
Da sbiri destináda a tórt.

Jů vëgnel dal chavál contë́nt
E lígher, báša dʼ bóta i piš
Dʼ la bèstia plëna dʼ ardimë́nt,
La téra inche plëna dʼ saš bī griš.

Důt fat inscí quʼ ël â lêl sů,
Salůda col pensír Maria,
Spó ai sbíri fégel nʼ inçesců,
Quʼ paróva důt pentís — ed ia.